|
|
Proces přijímání západní medicíny na sklonku období Edo
Blašková, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaobírá vývojem západní medicíny v Japonsku, a to především ve druhé polovině období Tokugawa. V první části práce je stručně nastíněna situace na počátku období Tokugawa, tedy jak se západní medicína vůbec do Japonska dostávala. Následující pasáž se více soustředí na medicínu a její místo v japonské ideologii. Důraz je kladen na intelektuální a ekonomickou přeměnu v 18. století a střet západní medicíny s neokonfucianismem. Větší prostor je pak věnován některým významným lékařským jménům japonským i evropským. Celá práce je zakončena poměrně rozsáhlou pasáží o očkování, které bylo nesmírně důležité pro úspěšné přijetí západní medicíny na počátku období Meidži. Klíčová slova: rangaku, lékařské vědy, západní medicína, očkování, období Tokugawa
|
|
|
Proces přijímání západní medicíny na sklonku období Edo
Blašková, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaobírá vývojem západní medicíny v Japonsku, a to především ve druhé polovině období Tokugawa. V první části práce je stručně nastíněna situace na počátku období Tokugawa, tedy jak se západní medicína vůbec do Japonska dostávala. Následující pasáž se více soustředí na medicínu a její místo v japonské ideologii. Důraz je kladen na intelektuální a ekonomickou přeměnu v 18. století a střet západní medicíny s neokonfucianismem. Větší prostor je pak věnován některým významným lékařským jménům japonským i evropským. Celá práce je zakončena poměrně rozsáhlou pasáží o očkování, které bylo nesmírně důležité pro úspěšné přijetí západní medicíny na počátku období Meidži. Klíčová slova: rangaku, lékařské vědy, západní medicína, očkování, období Tokugawa
|
|
|
Koncept znečištění kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století
Mornsteinová, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat vznik a vývoj okrajových společenských tříd spojovaných s konceptem rituální nečistoty kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století. Mezi hlavní otázky, které si práce klade, patří, jakým směrem směřoval od konce japonského středověku vývoj těchto okrajových skupin, zda došlo pod vlivem sjednotitelů Japonska k narušení tohoto vývoje, a pokud ano, jakým směrem se poté vydal, případně zda byly snahy o zmrazení společenského systému motivovány i snahou o omezení přístupu ke strategickým surovinám, či zda byly jen vedlejším výsledkem dílčích vyhlášek a omezení. Při hledání odpovědí na tyto otázky jsem použila dva přístupy. V první řadě jsem diachronně popsala vývoj okrajových skupin a konceptu kegare od nejstarších dob, a poté jsem na tyto poznatky aplikovala analytickou teorii grid and group Mary Douglasové, čímž bylo prokázáno, že vývoj okrajových skupin byl v případě skupiny koželuhů eta během analyzovaného časového úseku výrazně urychlen, zatímco v případě skupin "nelidí" hinin vedl spíše ke stagnaci a regresi. Tato práce umožňuje vhled do tohoto často přehlíženého aspektu japonských dějin a její výsledky snad do jisté míry vrhají světlo na příčiny diskriminace potomků skupin burakumin, která v Japonsku pokračuje dodnes.
|
host ::
RSS.